Phasianus colchicus (Bažant kolchický)
V přírodě: Bažant kolchidský je snad nejrozšířenější a nejůspěšnější kurovitý pták, na různých územích tvoří mnoho poddruhů, geneticky je dosti variabilní, o čemž svědčí i mutace např. P. c. var. tenebrosus nebo P. c. var. issabellinus apod. u jiných bažantů ne tak běžné. Obývá velkou část Asie, později byl člověkem za účelem myslivosti rozšířen do téměř celé Evropy, Severní Ameriky, dokonce i do Afriky, Austráli a na Nový Zéland. Nejlépe mu svědčí louky s ostrůvky křovisek, jako kryt. Velmi dobře se přispůsobil i hospodářské krajině a okrajům měst. Některé poddruhy se adaptovaly na život v suchých oblastech, rákosinách, lese nebo v bambusových oblastech. Bažant kolchický se živí skoro vším co najde počínaje semínky, listy a hmyzem, přes hlodavce, obojživelníky až po menší hady. V době toku kohout hlasitě kokrhá(tluče) což je obvykle doprovázené hřmotem křídel, za stálého kvokání se nakrucuje a nafukuje na slepičky, kterých okolo sebe může mít až osm. Poušky zalívající se krví se mu až trojnásobně zvětší. Slepice v přírodě sedí 1-2x ročně občas se objeví i třetí snůška ze které se většinou ale žádné mládě nedožije dospělosti. Slepice kuřata vodí měsíc i déle. Velké procento mláďat ale nepřežije kvůli nepřízni počasí a predátorům. Kohout po celé období toku střeží svůj revír s bažanticemi a hlídá před případnými vetřelci. Funguje to tak že kohouti mající harém se usídlí na určitém území a kohouty kteří nebyly v bojích úspěšní a žádnou slepičku nemají, vyženou na okraj svého území, takže případnou obětí predátora vniknutivšího do oblasti se stane onen vyhnaný samec, díky čemuž přežije více mláďat a bažantic, rovněž to znamená že zmizí i jeden potravní konkurent. Bažantice vypouštěné z bažantnic většinou na snůšku nesednou neboť byl negativně ovlivněn přírodní výběr líhnutím v líhních.
Chov: Bažant kolchidský není na chov v zajetí nijak náročný, kohoutovi přidělujeme 1-5 slepic, voliéru vybavíme zákoutím bez průvanu a osadíme ji libovolnými nejedovatými keři a stromky nejlépe s přirozeným výskytem v Asii, voliéru je vhodné obohatit i větvemi na hřadování ale ne všichni bažanti na nich hřadují, na zem dáme lesní hrabanku, mulčovací kůru, písek nebo jiný propustný substrát. Pro kohouta je vhodné také nějaké vyvýšené místo pro kokrhání např. pařez. Bažanty kolchické krmíme směsí zrnin, která se skládá z pšenice, pelušky, prosa, hrachu, nahého ovsa, lesknice....................Část potravy tvoří také zelená píce. Z Jara přidávám granule pro nosnice kura domácího (krmná směs pro bažanty pro mě neni k sehnání) jídelníček obohacuji také larvami potemníků, v zimě zkrmuji krmnou řepu, zimní jablka, sušené sekané kopřivy a v malém množství kukuřici. Kuřátka krmím směsí K1, později K2, Přidávám nasekaný žebříček, nasekané kopřivy, vařené vajíčko a šváby druhu S. tartar.
Jestli se dají chovat s jinými druhy ptáků záleží na povaze kohouta (měl jsem kohouta který nesnesl vedle sebe ani holuba natož mladé bažantíky, nyní jsem mám jiného a úplně bez problému se snese s orebicemi a měkkozobími, drobné ptactvo bych k nim radši nepřidával), každý jedinec má prostě jinou povahu a tak společný chov s jinými ptáky musíte ozkoušet sami. Vůči chovateli žádnou agresi neprojevuje a dá se dosti dobře ochočit. Kupírované jedince můžete chovat i na zahradě, ovšem jen tehdy zda-li máte dobře zabezpečené oplocení.
Běžně chovaní Bažanti kolchičtí jsou směska různých poddruhů. Zachování čistých poddruhů je více než nutné. V ČR se již dají sehnat některé čisté poddruhy.
+Za poddruh bažanta kolchického bývá někdy považován i blízce příbuzný Bažant pestrý (Phasianus versicolor) 